Čas plyne velmi rychle a konec sezóny 2019 se nenávratně blíží. Je tomu již hezkých pár týdnů, kdy jsem se mohl na břehu radovat z úlovku, který by za to stál. Nedostatek času a smůla, která se mi lepila na paty, tuto skutečnost pouze podporovaly. V mém plánu rozhodně nebylo nechat věci tak, jak jsou, a na přelomu října s listopadem jsem strávil 2 noci na mé milované svazové vodě, které měly vše změnit…
Bylo krásné zas a znovu nasávat tu nepopsatelnou atmosféru na břehu tohoto krásného revíru, kdy v odpoledních hodinách ostatní rybáře vyhnala zima a v celém okolí nebylo slyšet nic jiného než zvuky usínající přírody. Tyto zvuky doplnil ve večerních hodinách i tón mého hlásiče a já si tak mohl odfotit prvního pěkného šupináče této výpravy. Kapři byli aktivní a tak bylo i nadále z čeho těžit.
Záběrů přibývalo, kapři na podložce také, avšak ryba, pro kterou jsem si na tuto krásnou ale zároveň velmi těžkou vodu přijel, mi stále unikala. Zbývalo mi však stále dost času, a jak se ne nadarmo říká – naděje umírá poslední!
.jpg)
Poslední den v brzkých ranních hodinách, kdy se teplota pohybuje okolo 2 stupňů pod nulou, dostávám velmi opatrný záběr na prut nahozený poblíž potopených větví. Po záseku mám ihned tušení, že to konečně klaplo! Teď už „jen“ rybu dostat ke břehu. Což v podmínkách, ve kterých chytám, není zrovna jednoduchý úkol. Skáču do prsaček a za tmy se mělčinou brodím k rybě, kterou po nějaké chvíli konečně bezpečně podebírám!
Když jsem ve svitu čelovky zahlédl obrys tohoto kapra, ihned jsem věděl, že smůla je prolomena! Nádherný mohutný lysec na mě zíral, a nejspíše podobně jako já, tomu také nemohl uvěřit J. Teprve na podložce si kapra pořádně prohlížím a jsem šťastný! Opravdu nádherný poklad ze svazové vody! Následuje pár fotek na samospoušť a během chvíle už se se svým úlovkem loučím. Krásný to pohled, když mi naposledy mává svou ošupenou ocasní ploutví.
Krátce po vypuštění tohoto pokladu dostávám v těsném sledu další dva rychlé záběry a mohu si do alba pořídit další fotky s krásnými šupináči. Jsem zmrzlý, mokrý ale šťastný, a to je nejdůležitější!!
Jako nejlepší nástraha se na této výpravě ukázala POP-UP MORUŠE zalité esencí ve stejné příchuti. Ke vnazení jsem používal boilies DARK WARRIOR. Tato kontrastní volba nástrahy a návnady se ukázala jako správná.
V kaprařině mám dvě jednoduchá motta, která by se vlastně dala spojit v jedno – Jít vlastní cestou a nikdy se nevzdávat! Je to někdy těžké sledovat, jak se všem ve vašem okolí daří a vy u vody trávíte další a další chvíle bez úspěchu. Ale pamatujte – nic netrvá věčně! Na svůj vytoužený úlovek jsem si musel počkat dlouhou dobu, ale o to je radost z něj větší.
Užívejte si rybaření a mějte se u vody fajn!
Za CARPSTORY tým
Radek